Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Výpravčí z jižních Čech

Suchdolská legenda Martin Lakatoš je kromě svého klubu oddaný také železnici

Po hokejbalových kolbištích neběhá mnoho bardů, kterým pomalu ale jistě táhne na padesátku. Jedním z nich je kapitán týmu SK Suchdol nad Lužnicí MARTIN LAKATOŠ. Hokejbal miluje stejně jako vlaky a práci na železnici je věrný už od dětství.

Kdo někdy nastoupil proti jihočeskému Suchdolu nad Lužnicí, nemohl přehlédnout postavu Martina Lakatoše. Prošedivělý kapitán s dřevěnou hokejkou je výraznou postavou klubu, který v roce 2013 vyhrál 1. NHbL - Západ a loni skončil stříbrný. „S hokejbalem jsem začal v roce 1994, takže je to už jedenadvacet let,“ vzpomíná Lakatoš, který celou kariéru strávil právě v Suchdole. Odskočil si pouze před čtrnácti lety na jedno krátké půlroční hostování.

Ovšem pozor, jeden z nejstarších hráčů v druhé nejvyšší soutěži rozhodně není v A-týmu Suchdola jen do počtu nebo snad za zásluhy. Letos nastřílel v 16 utkáních základní části 9 branek, čímž skončil druhý v tabulce střelců týmu a šestnáctý v celé soutěži! Žádný z veteránů se mu v tomto ohledu ani neblíží… Jak sám říká, jeho největším soupeřem je věk. „V pondělí po zápasech se mi dvakrát do práce nechce, ale když se vyhraje, tak to tolik nevadí,“ usmívá se. Přesto je v jeho případě otázka na konec kariéry asi stejně zbytečná jako u Jaromíra Jágra. „Dokud mě bude trenér stavět, chci hrát,“ tvrdí jasně.

Stejné zaměstnání 21 let

Ještě déle než hokejbal pak Martina Lakatoše drží jiná vášeň – vášeň k železnicím. Kromě mnoha sportovních aktivit jsou vlaky jeho koníčkem a profesí zároveň.„Původně jsem chtěl být strojvedoucím, ale dnes bych už neměnil,“ říká výpravčí u Českých drah. Jeho domácím „klubem“ je stanice ve Veselí nad Lužnicí vzdálená asi čtyřicet minut jízdy od Suchdola. Výpravčího dělá nestárnoucí střelec už jedenadvacet let, tedy shodou okolností stejně dlouho jako hraje milovaný hokejbal. „Na železnici mám ale celkem odpracováno devětadvacet let.“ Krásné prostředí jižních Čech mu k životu naprosto vyhovuje a neměnil by.

Mimochodem, jak takový výpravčí vlastně pracuje? „Zvednutí výpravky je to poslední, co udělá. Před tím musí vykonat spoustu jiných úkonů důležitých pro bezpečnou jízdu vlaku a které jsou dané drážními předpisy. S postupující technikou je tak výpravčí s plácačkou na našich tratích spíše raritou,“ naráží Lakatoš na fakt, že dávání signálů vlakvedoucímu už dnes zajišťuje elektronika. Jako výpravčí pracuje na směnný provoz, přesto zvládá odehrát většinu sezony. I v tomto případě platí, že když se chce, všechno jde, a tak si s kolegy podle potřeby vychází vstříc a prohazuje služby.

Vlakem křížem krážem

Vlaky navíc nejsou jen součástí jeho zaměstnání. „Vlakem jezdím rád, s kamarády jsme vlakem navštívili skoro celou Evropu počínaje Ukrajinou, Portugalskem, Norskem, Rumunskem a konče Tureckem," vyjmenovává destinace, které už pokořil.

Přitom Martin Lakatoš nezapomíná upozornit na rizika, která jsou s provozem nádraží spojená.„Nejen na nástupišti, ale hlavně v kolejišti se musí dodržovat bezpečnostní předpisy. Je třeba být neustále v pozoru a každý pracovník na železnici musí podstupovat pravidelné zdravotní prohlídky,“ popisuje.

Jako aktivní sportovec nemá s pohybem problém, u lidí zaměstnaných na železnicích je ale dáván daleko větší důraz na jinou část lidského zdraví.„Velmi důležitý je sluch. To si neuvědomují zvláště naši mladší spoluobčané. Se sluchátky na uších přecházejí kolejiště, a tak nemají nejmenší šanci uslyšet blížící se vlak jedoucí rychlostí až 160 km/h,“ zvedá varovný prst.

Do veselých historek z práce se raději pouštět nechtěl. Povídání ale oddaný hokejbalista a výpravčí přece jen zakončil úsměvně, a to při otázce, jak se zahřát, když venku panuje krutá zima? Alkohol na pracoviště - zvlášť životu nebezpečné - nepatří!„Máme dobré zimní vybavení a rumem se zahřejeme až po směně.“

(kud)