Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Nadšený sběratel

Kdo by neznal hokejové kartičky… Na přelomu tisíciletí to byla hotová mánie a podobizny slavných hráčů sbírali snad všichni kluci. Nejinak na tom tehdy byl také JIŘÍ DVOŘÁK z SK Kelti 2008, který se ovšem ke své klukovské vášni nedávno vrátil.

Zábava dětí se za posledních deset až dvacet let úplně změnila. Zatímco dnes vládnou tablety, připojení na Facebook, sdílení čehokoliv a hrátky se zábavnými aplikacemi, v dobách před rokem 2000, kdy nic z výše zmíněného neexistovalo, si malí kluci vystačili třeba s malými potištěnými papírky. Řeč je o hokejových kartičkách. „Samozřejmě jsem jako každý kluk zamilovaný do hokeje v dětství kartičky sbíral,“ vzpomíná hráč berounského týmu Jiří Dvořák. Ve zlaté éře českého hokeje se opravdu v každé trafice dal koupit balíček karet. Kluci je pak vyměňovali a nadšeně zařazovali do průhledných fólií. Jenže to už je pořádně zaprášená vzpomínka…

Svět se zkrátka změnil. „Sběratelů podle mého ubylo a ještě ubývá. Já si dal také pauzu a ke sbírání se vrátil asi před rokem,“ přiznává útočník se šikovnýma rukama. Dalším důvodem úbytku těchto dnes již vzácných fanatiků jsou finance. „Ač se to nezdá, mnohdy to není úplně nejlevnější koníček,“ usmívá se Dvořák s tím, že za kartičky za ten rok utratil zhruba tolik, co za hokejbal.

Dva tisíce za tisíce

Když jsme u těch čísel, kolik karet vlastně má? „Mám jich okolo dvou tisíc. Zdá se to jako velké číslo, ale opravdu to není mnoho.“ Hodnota takové sbírky prý není nijak závratná, každopádně se ale bavíme o několika tisících, možná desítkách tisíc korun!

Dvořák sbírá převážně karty z NHL. „Z českých týmů jen Kladno, protože mu fandím,“ popisuje. Daleko nadšeněji ale mluví o svém oblíbeném celku ze zámoří, kde je jeho velkým favoritem Arizona Coyotes. Dokonce kvůli dřívějšímu Phoenixu prodal svůj nejdražší kus!

„Byla to podepsaná karta s podobiznami Gordieho Howea a Stevea Yzermana. Hodnotu měla asi 250 dolarů (přes 5000 Kč) a prodal jsem ji, abych mohl obohatit moji sbírku. Takže momentálně mám více nejcennějších karet. Od podepsaných karet Olivera Ekmana-Larssona, který je můj oblíbený hráč, po nováčkovskou kartu Maxe Domiho až k různým kartám Shanea Doana, dlouholetého kapitána naší organizace,“ vypráví nadšeně. „Tyhle karty bych nikdy nevyměnil, jsou do sbírky,“ culí se.

Naťukli jsme vzácnost podobizny Gordieho Howea, a tak člověka napadá, jaké hvězdy jsou obecně nejcennější? „To je těžká otázka. Ale Wayne Gretzky je samozřejmě jedním z nejdražších hráčů, které můžete sehnat. Dalšími jsou třeba zmiňovaný Howe nebo Crosby či Tarasenko. A poslední sezona se asi nejvíc točí kolem Connora McDavida a jeho Rookie karet.“

Karty s kusem výstroje

Znalosti o kartičkách má Jiří Dvořák očividně skoro na stejné úrovni jako hokejbalové dovednosti. Vždyť letos byl s 29 body druhý v produktivitě svého týmu a v I. Národní lize čtrnáctý v konkurenci více než šesti set hráčů!

A tak přiznává: „I když mi kartičky nezabírají zrovna málo času, s hokejbalem se to srovnat nedá.“ Když ale není na tréninku nebo zápase, určitě se poohlíží po nových kusech do sbírky. V trafikách už to nejde, kde se tedy dnes hokejisté na papíře pořizují? „Nejčastěji nakupuji z e-shopu nebo přes internet od jiných sběratelů. Kamenných prodejen bohužel výrazně ubylo a většinou v nich neseženete skoro nic.“ Dvořák se označuje za sběratele, jak jsme se už ovšem dozvěděli, i on sám musí občas něco prodat. „Největší obchody momentálně probíhají na internetových fórech či facebookových stránkách. Ale asi nejoblíbenější nakupování je takzvaný Group Brak, což je metoda, kdy jeden organizátor na internetu sestaví několik krabic karet a zájemci si je podle předem daných pravidel a cen mohou rozebrat po týmech,“ přidává vysvětlení.

Mezi hokejbalisty prý zatím potkal jen pár sběratelů, ale jestli se vám doma v koutě válí staré album… „Pokud někdo bude chtít, ať se se mnou klidně spojí, ale myslím, že si poradí i beze mě,“ usmívá se. Velmi cennou kartu může mít prý doma kdokoliv, i když i do oblasti kartiček už pronikla moderní doba. „S vývojem technologií se karty neustále vylepšují. Takže nejcennější jsou určitě karty 1 z 1 s nějakou částí použité výstroje hráče a ještě třeba podepsané. Bohužel zatím žádnou takovou nemám, ale brzy se to zlepší,“ plánuje. Jinými slovy jde o kartičku, na které je třeba připnutý kus originálního dresu toho hráče. Navíc je vyrobená jen v jednom kusu.

Pak není žádný div, že si Jirka někdy jen tak sedne a prolistuje si svou sbírku. Aneb i v jedenadvacátém století to jde bez tabletů a chytrých telefonů…


Keltí série…

Není překvapením, že také hokejbalisté SK Kelti 2008 mají své kartičky. Paradoxně ty první ale vznikly už v době, kdy se tomuto koníčku Dvořák ještě nevěnoval. „Kartičky v Keltech byly zavedeny již před lety a teď se k nim vrátili naši mladší a starší žáci. Nafotili celkem pěkné kousky, bohužel vám je nemohu nabídnout, žádnou jsem z nějakého důvodu nedostal,“ směje se. A tak se podělil alespoň o ochutnávku ze starší keltí série s vlastní podobiznou.

(luk)