Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Spartan bez hokejky

Někdejší vedoucí a hráč HBC Kolín Martin Turek má inspirujícího koníčka

Pravidelně se vydává ze všech sil, sportovní klání končí na pokraji vyčerpání. A spokojen, ať je výsledek jakýkoliv. V případě devětadvacetiletého MARTINA TURKA ovšem už nejde o hokejbalové zápasy, ale o extrémní běžecké závody známé též jako Spartan Race. O nich také dokáže velmi poutavě vyprávět…

Pravidelně se vydává ze všech sil, sportovní klání končí na pokraji vyčerpání. A spokojen, ať je výsledek jakýkoliv. V případě devětadvacetiletého MARTINA TURKA ovšem už nejde o hokejbalové zápasy, ale o extrémní běžecké závody známé též jako Spartan Race. O nich také dokáže velmi poutavě vyprávět…

Začátek? U piva!

Sám Turek se náročnému koníčku věnuje od roku 2013, kdy absolvoval první závod a došel si pro první medaili s nápisem FINISHER. „Nikdy na ten moment nezapomenu! Asi je to tím, že byl první a já vůbec netušil, do čeho jdu. A musím říct, že jsem strašně rád, že jsem se nechal v hospodě u pátého piva přemluvit kamarádem Michalem Pokorným alias Devonem a zúčastnil se,“ vzpomíná Martin na začátky. Pak už šlo všechno velmi rychle, vypocená tekutina by se dala počítat na hektolitry a ta dřina… K závodu, v němž se kombinuje běh, síla a obratnost, je zkrátka nutný speciální trénink.„Čekalo mě samozřejmě v první řadě běhání a do toho pak cvičení v kolínské sokolovně, kde se dodnes připravuji pod trenérem Chybou, který mi chystá silové tréninky složené z gymnastické průpravy, posilování a rozvoje obratnosti. Takže občas nějaká ta kapka potu opravdu ukápne,“ směje se muž, který jinak pracuje u Policie České republiky.

Tvrdá příprava ve spojení s pílí sice přinesla už i úspěchy, ty ale překvapivě nejsou tím, proč Martin Turek Spartan Race a podobné extrémní závody běhá. „Možná se budete divit, ale pro mě je nejdůležitější, že dělám, co mě baví. A to je těch úspěchů vlastně strašně moc! Nejdřív jsem za něj bral i to, že jsem došel v roce 2013 do cíle a na krku se mi houpala červená medaile. Pro další rok jsem si řekl, že by bylo skvělé, kdybych dokončil Trifectu, neboli v jednom roce Sprint, Super i Beast, a to se mi také povedlo,“ bilancuje a je jasné, že výpočtům není konec: „Co přišlo minulý rok, už je vlastně spíš sen. Řekl jsem si, že by bylo neuvěřitelné zkusit dosáhnout na Tripple Trifectu, tedy třikrát zmíněné, a já to fakt dokázal. Takže další úspěch… Ale tím úplně největším byla účast na mistrovství světa Spartan Race, které se konalo na podzim v USA a na které jsem se nominoval na závodech v Litovli. To je pro mě to nejvíc, čeho jsem kdy dosáhl!“ Všimli jste si? Žádné umístění, nic… O to přece v tomto závodě nejde! Vyhrává každý, kdo zákeřnou cestu dokončí.

Závod s velkým Z

Právě účast na světovém šampionátu, kam se podíval i díky přízni sponzorů, (logicky) zanechala v Martinově hlavě nesmazatelnou stopu. Byla to pro něj obrovská zkušenost – závod byl prý o dvě třídy těžší než ty, na něž byl zvyklý z domoviny, a hlavní roli sehrála i vyšší nadmořská výška a časový posun bez větší možnosti aklimatizace. „To jsou věci, které si amatér jako já uvědomí, až když si něco takového zkusí. Zaujala mě však i perfektní organizace, krásné a zároveň neskutečně těžké překážky a celková připravenost trati. Prostě závod s velkým Z!“ chválí zámořské pořadatele.

Asi nepřekvapí, že Turkovo nadšení není jen o vlastním tréninku a účasti v závodech. Už nějaký čas společně s kamarády a dalšími nadšenci v Kolíně provozuje „spartanské“ tréninky. „Navzájem si pomáháme, vymýšlíme cvičení a různé akce a díky perfektnímu přístupu účastníků to fakt šlape! V mém případě se však jedná stále jen o zábavu a vždy se mezi tak bezva lidi těším a jsem rád, že můžu být jejich trenér a připravovat je na závody.“ S jeho slovy souvisí i fakt, že aktuálně je o Spartan Race ohromný zájem po celé republice, jak už bylo zmíněno. Lidé prý nejsou líní zvednout se z gauče a chtějí zkusit něco dokázat. Anebo aspoň překonat sama sebe a mít z dokončení náročné pouti radost stejně jako Martin.Ten si samozřejmě za necelé tři roky zdolávání překážek (při nepřekonání každé následuje trest v podobě třiceti angličáků) našel i tu, která mu úplně nevoní. „Úplně nejvíc nenávidím hod oštěpem, jsem na to asi úplně levej a ten balík slámy trefím snad jednou z pěti závodů. A jak každý spartan dobře ví, každý trest vezme fakt hodně sil. A kterou mám rád? Když nad tím tak přemyslím, tak já asi nemám žádnou! Jsou to přece překážky a nemůžu je mít rád,“ směje se. Něco na tom bude!

A co hokejbal?

Daň závodům a náročnému tréninku, které si většina z nás nedokáže ani představit, je v aktuálním vztahu k hokejbalu. S HBC Kolín Martin Turek opanoval Pražskou OHbL a několikrát si zahrál i ve II. NHbL Střed, jenže aktuálně na pobíhání s míčkem a hokejkou nemyslí. I když… „S hokejbalem to mám teď bohužel špatně. Už ani nevím, jak se drží hokejka! To jsem ale vlastně neuměl nikdy,“ usmívá se a potvrzuje, že veškerý volný čas věnuje Spartanovi. To ovšem neznamená, že si na chvíle s kolínskými spoluhráči nevzpomene. Naopak! „Hokejbal je krásný sport a zažil jsem v něm i úspěchy. Asi nejhezčí vzpomínky mám na play off s Rakovníkem. Spali jsme tam, přes noc měli taktickou poradu v místní putyce a ráno jak se hezky běhalo... Nádherný víkend! A když jsem pak mohl být u vítězství v POHbL, těšilo mě, že mě vůbec kluci oslovili a já se cítil jako platná součást týmu.“

A tak se může klidně stát, že vzpomínky nebo třeba nouze bývalých spoluhráčů dovedou Martina zase někdy mezi mantinely. „Víte, co se říká: nikdy neříkej nikdy! Tak se toho hesla budeme držet a já vám odpovím asi tak, že kdo ví, co bude dál... Ale nejsem si jistý, zda bych byl pro kluky přínosem, sleduji jejich zápasy a vypadá to, že jim to beze mě šlape,“ potvrzuje přehled. HBC Kolín se po podzimu hřál mezi elitou II. NHbL a vypadá to, že z ní jen tak nevypadne. Bude u dalšího možného úspěchu také „naběhaný“ Martin Turek?


SPARTAN RACE

Spartan Sprint - je dobrý začátek, jak se stát spartanem a uběhnout více jak pět kilometrů v zabláceném terénu a více jak 15 překážek rozmístěných po celé běžecké dráze Spartan Super - nabízí třináct a více kilometrů a celkový počet nad 20 překážek Spartan Beast – nejnáročnější a nejdelší ze všech, dvacet a více kilometrů a přes 25 překážek po celé trati

Foto: archiv M. Turka

(luk)