Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Komise mládeže a žen

Martin Komárek je předsedou rovnou dvakrát

Pardubický rodák Martin Komárek je jednou z nejvýraznějších postav českého hokejbalu. Trenér, metodik, ale také předseda KOMISE MLÁDEŽE A ŽENSKÉHO HOKEJBALU otevřeně promlouvá o své náročné činnosti, časovém vytížení, kritikách a velkolepých plánech.

Martin Komárek je i v mladém věku funkcionářem na plný úvazek. Vždycky tomu tak ale nebývalo. „Hokejbal jsem začal hrát v minulosti jako většina hráčů na sídlišti, v mém případě na pardubickém sídlišti Dubina. Pamatuji dobu, kdy jednotlivé paneláky a ulice tvořily družstva, která na parkovištích a chodnících hrála s tenisákem zápasy každé odpoledne,“ vzpomíná na své začátky před tím, než naskočil do žákovského týmu Svítkova.

Hokejbal se od té doby posunul o parník kupředu a míří stále výš. Nemalou zásluhu na tom má právě Komárek, který se věnoval trenéřině ve Svítkově, u reprezentace U14 a zdaleka ne jen to. „Předsedou Komise mládeže jsem necelé tři roky. Do čela komise jsem se dostal přes výběrové řízení. Předsedou Komise ženského hokejbalu jsem od ledna 2015 s ročním mandátem a cílem stabilizovat chod, strukturu a systematiku činnosti komise,“ popisuje, proč jako jediný z předsedů sedí na dvou židlích.

Jeho pracovní nasazení pro hokejbal je obdivuhodné. A není co závidět. Už v minulosti v rozhovoru pro náš magazín tvrdil, že často omezuje spánek. Naším sportem pak rozhodně nezbohatne.„Není žádné tajemství, že předseda Komise mládeže je měsíčně ohodnocen částkou pět tisíc korun na DPP. Hokejbal mne neživí, dělám jej ve svém volném čase jako hlavní oblast, která mne po obsahové stránce baví a naplňuje. Živím se jako analytik a konzultant v jedné diagnostické firmě zaměřující se na laboratorní činnost,“ prozrazuje detaily svého pracovního života.

Pět hodin denně

Hokejbalu dává opravdu neuvěřitelné množství času. „Nikdy jsem to s přesností nepočítal. Odhadem v průměru na den přibližně čtyři až pět hodin práce. Je to ovšem specifické a v obdobích, kdy připravujeme více projektů, je práce logicky mnohem víc.“ Nabízí se také otázka, kterou z komisí upřednostňuje? „Určitě s ohledem na časovou náročnost je více obsáhlejší Komise mládeže. Za obě komise zodpovídám kolegům z předsednictva a žádnou z nich tedy neupřednostňuji,“ odmítá nějaké dělení v nasazení. Pojďme si tedy práci pro jednotlivé svazové orgány přiblížit. „Komise mládeže je tvořena kolegy Romanem Hnátkem, Romanem Němečkem, Josefem Hájkem a Janem Fedákem. Komise ženského hokejbalu tvoří čtveřice Božena Janská, Iva Sevaldová, Markéta Štroufová a Kristýna Butašová,“ vyjmenovává Komárek své spolupracovníky.

Obě komise se scházejí minimálně pětkrát ročně. S ženami Komárek místa setkání střídá. S odborníky přes mládež je to pak většinou v Praze nebo ve východních Čechách a komunikace mimo to probíhá také často přes maily. „Naším cílovým stavem je organizovat setkání obou komisí jednou za dva měsíce se zapojením regionálních funkcionářů na dvou schůzkách ročně.“

Milion ročně na děti!

Popis obou komisí teď rozdělíme, aby bylo jasné, co má jaká z nich v programu.„Cílem a náplní Komise mládeže je připravovat náborové a prezentační akce se zaměřením na nábor nových hokejbalistů a také zviditelnění hokejbalu jako sportu. Nedílnou součástí je také příprava a chod dotačního titulu Komise mládeže pro kluby,“ popisuje předseda s odkazem na akce jako Na zápis do školy?, Na zápis na hokejbal!, Hokejbal proti drogám a další.

V současnosti vznikají Hokejbalová centra mládeže, jejichž otcem je sám Komárek. „Od první myšlenky po přípravu všech podkladů uplynul do současnosti již celý jeden rok. Věřím, že projekt pro svou dlouhodobost a přínos přispěje k rozvoji mládežnického hokejbalu,“ říká odborník na rozvoj talentů, který se inspiroval v podobném projektu u ledního hokeje a dalších kolektivních sportů. „Hlavním cílem je pracovat s mládeží systematicky v první řadě od efektivních náborových strategií přes kompaktní klubové prostředí, ve kterém jednotlivé kategorie mládeže daných klubů neválčí mezi sebou, ale táhnou za jeden provaz.“

Komárek dále prozradil, že v rozpočtu pro rok 2016 je na HCM vyhrazen rovný jeden milion korun. Tato částka se následně bude odvíjet podle počtu klubů zapojených do programu. V první výběrové vlně je přihlášeno dvanáct středisek, a to konkrétně Plzeň, Blatná, Kert Park, Hostivař, Kovo, Kladno, České Budějovice, Autosklo-Pardubice, Svítkov, Kyjov, Kelti a Heřmanův Městec.„Nyní jsme v polovině návštěv v klubech, nelze přesně říci, kolik jich status získá. Na prvních setkáních se nehodnotí úroveň tréninků, ty jsou zde pouze jedním z mnoha bodů. Prioritu má rozbor náborové činnosti.“ A to ještě v budoucnu přibudou vyspělejší Akademie. Tento status může získat celek, který označením HCM disponuje minimálně 18 měsíců.

Ženy rozšiřují základnu

Tolik k mládežnickým centrům, kterým se v budoucnu jistě ještě budeme v Magazínu hokejbal věnovat. Prostor teď dostane něžné pohlaví. „Náplní činnosti Komise žen je příprava a realizace projektů pro dívky a ženy, jak náborového a prezentačního, tak turnajového charakteru. S ohledem na potenciál ženského hokejbalu je činnost komise poměrně obsáhlá,“ tvrdí samotný muž v jinak ženském kolektivu. Na přítomnost ženského hokejbalu v hierarchii svazových soutěží si nicméně někteří stále nezvykli. „Motivace je myslím příznačná, a to vytvořit sportovní prostředí pro dívky a ženy obdobně, jako je tomu v jiných sportech. Ženský hokejbal zejména v roce 2014 prodělal boom a nyní je nárůst akcí extrémní. Aktivity okolo ženského hokejbalu přinášejí bezpochyby nárůst hráčské základny.“

V současnosti v republice působí osmnáct dospělých ženských celků a počty hráček v kategoriích U18 a U15 vzrostly dvojnásobně. A tak jedním z největších cílů na nejbližší období je u ženského hokejbalu vybudování série turnajů žákovské kategorie dívek. „Proto myslím, že vlastní komise není ničemu na překážku. Například v hokeji se dívkám věnují také prostřednictvím komise žen.“

Velmi tvrdě se pak Komárek ohraňuje na názor, že by ženy neměly před mládeží u vedení svazu mít přednost. „Mohu bez nadsázky konstatovat, že předsednictvo ČMSHb deklaruje mládeži tu nejvyšší prioritu. Věřím, že množství projektů, aktivit a nárůst výše finanční a materiální podpory klubům, regionálním svazům pro oblast mládeže rok od roku razantně roste,“ říká důrazně. Neuznává ani názor, že tabulka a výsledky žen jsou na portálu hokejbal.cz daleko snadněji dohledatelné než ty u konkrétního mládežnického celku. „Brát dostupnost tabulky MČR žen jako argument mi přijde komické až dětinské. Pokud by výsledky mládeže byly stejně dostupné jako údajně ty ženské, tak to bez diskuze žádné nové hráče k hokejbalu nepřivede. Myslím, že je podstatné zaměřit se na body, které našemu hnutí přinášejí opravdový efekt, tedy příchod nových zapálených hráčů a hráček,“ uzavírá Martin Komárek velmi rozsáhlé povídání.

(kud)