Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Sportovně - technická komise

Přestavujeme nejvyšší řídící orgán soutěží

Je tu nová sezona a s ní nový seriál. Ve čtyřech číslech Magazínu hokejbal poodkryjeme práci jednotlivých svazových komisí. Jako první pochopitelně přišla na řadu ta nejvyšší. O SPORTOVNĚ-TECHNICKÉ KOMISI jsme si povídali s jejím předsedou Ondřejem Průšou.

Žádný sport by neexistoval bez činnosti klubů. Ty zase ke své práci potřebují činnost svazu. Krom sedmičlenného předsednictva má Českomoravský svaz hokejbalu také sedm odborně zaměřených komisí (viz tabulka) plus jednu nadřazenou. Tou je orgán zvaný Sportovně-technická komise. Co si ale pod takto širokým pojmem představit? „Sportovně-technická komise je nejvyšším řídicím orgánem soutěží ČMSHb a je složena z předsedů odborných komisí ČMSHb. STK tedy odpovídá za vše, co k soutěžím globálně náleží,“ vysvětluje na úvod znovuzvolený předseda Ondřej Průša. Sám dokázal jako brankář s týmem Olympu Jindřichův Hradec v roce 2011 vyhrát I. ligu. Postup a dva roky v extralize bere jako svůj největší sportovní úspěch. Nyní se „uklidil“ do II. národní soutěže (SK Beer Stars Pluhův Žďár) a naplno se věnuje své volené a placené funkci.

„V průměru si myslím, že jde o osm až deset hodin práce denně. Přesnou pracovní dobu ale říci neumím, ani to nejde. Jednání probíhají večer, i o víkendech, některý den je spíše telefonický… To je různé,“ vypočítává muž, jehož měsíční svazová mzda činí 25 tisíc hrubého. Kromě toho má vlastní firmu zabývající se pěstitelským pálením. „To je ale spíš koníček, rozhodně rodinu ani mě neuživí.“

Pravidla, soutěže, stadiony…

Věnovat hokejbalu víc než osm hodin denně, to se člověk vážně nenudí. Co je tedy náplní práce STK? „STK připravuje a navrhuje změny v pravidlech a řádech hokejbalu, sestavuje propozice nejvyšších soutěží a soutěží mládeže, vyhlašuje tyto soutěže, zpracovává přihlášky a pověřuje řízením těchto soutěží, nebo jejich částí, příslušné komise.“

A to zdaleka není všechno. „Pod STK spadají také sportoviště a stadiony, respektive STK stanovuje úrovně licencí hřišť, provádí jejich udílení na základě vlastní kontroly a schvaluje hřiště k provozu. Po organizační stránce STK kontroluje administrativní činnost odborných komisí, kontroluje jejich plnění rozpočtů, pomáhá a rozhoduje v případě mezikomisních sporů,“ popisuje pětatřicetiletý Průša.

On jakožto předseda STK je ostatním komisím nadřízený, ale jak sám říká, dbá především na dodržování standardů v úřednické práci. Po odborné stránce mají komise volnou ruku, protože jsou za tím účelem ustanovené.

„Já sám se zodpovídám předsednictvu ČMSHb. Konkrétně Tomáš Novotný, který má na starosti elitní svazové soutěže, je v podstatě mým přímým nadřízeným,“ vysvětluje předseda STK, který dostal důvěru pro druhé volební období v řadě.

Kritikům chybí nadhled

Celá STK, tedy její předseda a sedm dalších členů zastupujících ostatní komise, se schází zhruba třikrát za rok podle potřeby. „Já se ještě s předsedy ostatních komisí scházím v soutěžním období individuálně asi jednou měsíčně. Některých jednání komisí se navíc také účastním. Většinou to funguje tak, že si zvolí místo a já přijedu,“ popisuje Průša detaily své práce. V jeho pozici prý není žádné rozhodnutí snadné. Především proto, že ovlivňují řadu klubů a mají tak své příznivce i odpůrce. Poslední vlnu emocí vyvolal nový koncept soutěží. „To se dotklo skoro všech,“ přiznává. Jak by tedy popsal kritiku ze strany klubů?

„Výčitky ale bohužel často věcné nejsou. Kluby většinou hájí svůj vlastní zájem, což je sice transparentní i logické, na druhou stranu si musíme uvědomit, že ač se rozhodnutí nelíbí jednomu, pomůže nebo může pomoct dalším. Od klubů mi naopak chybí spolupráce, jak se svazem a jeho složkami, tak i mezi sebou. V kritice mi tedy především chybí nadhled nebo lépe řečeno globální pohled na hokejbal. Kritice se nebráním, je ale těžké v takové kritice hledat správný úmysl a cíl.“

Aneb znovu platí otřepaná fráze, že všem se nelze zavděčit… Přesto STK reprezentovaná Průšou většinu útoků ustála a předem naplánované platí. A kromě změny a stabilizace systému některých soutěží si Sportovně-technická komise stanovila do roku 2018 další velké cíle.

Primárně je to rozšíření základny v kategoriích přípravek a minipřípravek. „To je jediná cesta, jak členskou základnu do budoucna udržet. Zásadní je i dobrá práce odborných komisí, ať už je to ve zkvalitnění rozhodčích, trenérů nebo v množství kvalitních náborových projektů pro mládež,“ sype Ondřej Průša z rukávu.

A tak se příště zeptáme dalších komisních předsedů, jak tyto cíle příslušné jejich „středisku“ naplňují.


Hokejbal je známý sport

Všichni se stále setkáváme s tím, že lidé v našem okolí hokejbal jednoduše neznají. Ondřej Průša k tomu má svůj názor. „Myslím, že hokejbal nemá špatné postavení ve sféře politické, tedy u ČOV, ČUS i MŠMT, možná se to někomu nezdá, ale díky práci předsedy svazu je hokejbal znám na těchto správných místech,“ tvrdí. Jedním dechem ale přiznává, že veřejné povědomí nestoupá.

I tady ale vidí objektivní důvody, proč například srovnání hokejbalu s florbalem už není vůbec na místě. Jsme relativně mladý sport, který navíc vznikal od píky a na zelené louce. Jiné sporty využívají třeba sportoviště, která jsou již dávno vybudovaná, a v tom mají cestu i náklady na činnost značně usnadněné.“

(kud)