Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Znáte novou hvězdu?

Třinecký Dominik Barnošák skončil s hokejem a rázem je nejproduktivnější v extralize

Mezi extraligovou smetánkou se zjevilo nové jméno. Dlouhodobě stojaté vody nejlepších hráčů narušil mladý třinecký útočník DOMINIK BARNOŠÁK, a to ve velkém stylu. V podzimní části posbíral 25 bodů a stal se nejproduktivnějším hráčem nejvyšší soutěže. V rozhovoru pro Magazín hokejbal povídá o hokeji, přestupu z Karviné i svém plnovousu.

Dominiku prozraďte, odkud a kdy jste se vyloupnul v hokejbalovém prostředí?

Hrál jsem hokej, i s ním jsem ale začal poměrně pozdě, hrál jsem až od čtvrté třídy. Hokejbal jsem poprvé zkusil na základní škole, kdy jsme měli na jaře turnaj Hokejbal proti drogám, a docela mě to zaujalo. Po turnaji mě oslovil klub Intevo Karviná, jestli bych jim nešel pomoct na jaro. Já tou dobou měl na hokeji vždycky jen letní přípravu, tak jsem uvítal, že můžu mít hokejku v ruce i přes jaro a léto. No a zůstal jsem u toho doteď.

Hrajete ještě hokej? Pokud ano, kde a jak často?

Od konce října 2015 už hokej nehraju. Chci se soustředit hlavně na hokejbal. Dělat dva sporty najednou je náročné. Hodněkrát jsem přijel v sobotu ze zápasu z hokeje, někdy i v noci, a volal mi trenér, ať přijdu ráno na hokejbal, že kluci potřebují pomoct. Já oba sporty miluju, tak jsem to vždycky ráno nějak udělal. Na hokeji nebo hokejbale jsem byl skoro pořád, alespoň jsem neměl čas na blbosti. (směje se)

Hrál jste tedy oboje, ale kde jste trénoval?

Na tréninky jsem chodil vždycky jen na hokej a klukům z hokejbalu jsem chodil pomoct vždy, jak to šlo. Teď se ale soustředím už jen na hokejbal.

Když jsme u toho hokeje, jsou tam hráči ve II. lize placení?

Ano, jsou. Druhá liga, kterou jsem hrál, je poloprofesionální soutěž, takže je to při práci. Výplaty se pohybují v částkách tisíců korun a bonusy u nás byly akorát za vyhrané zápasy.

Kolik vás oproti tomu stojí hokejbal?

Hokejbal mě nestojí prakticky nic. V Třinci je dobré zázemí, takže máme vše. S financemi je to též těžké, jako asi v každém klubu, ale vedení se snaží vždycky sehnat co nejvíc sponzorů, ať máme všechno. Neplatíme žádné příspěvky, máme k dispozici veškeré vybavení, tak si nemáme na co stěžovat!

Podzimní část aktuální sezony vám neskutečně sedla, zastínil jste ostatní hvězdy a vedete produktivitu extraligy. Co se u vás změnilo, že nastal takový bodový posun?

Ano, sedla mi, ale bodů mohlo být i víc. Jak už jsem říkal, soustředím se jen na jeden sport, do hokejbalu vkládám maximum úsilí a vyplácí se to.

V TOP 5 kanadského bodování je ještě váš spoluhráč z lajny Tomáš Konderla. Trenér vás dal dohromady až letos?

Ne ne, Konďák se mnou hraje už nějaký ten pátek, takže víme, co od sebe na hřišti máme čekat.

Jste svázaní taktickými pokyny, nebo vaše formace dostává na hřišti volnost?

Nějaké pokyny před zápasem vždycky máme, ale dostáváme i dost volnosti. Víme prostě, že naše lajna je od toho, aby dávala góly a rozhodovala zápasy.

Přestože máte tak produktivní útočnou formaci, jste s Třincem až ve druhé polovině tabulky. Kde je chyba?

Jsme dost mladý tým, některým nám chybějí určité zkušenosti, jako zvládnout některé těžké a vyrovnané zápasy. Ale jsme rok od roku silnější. (culí se)

Tvrdí se, že cestování po republice je pro severomoravské celky extrémně náročné. Můžete to popsat z vlastního pohledu, ať si ostatní udělají obrázek…

TCestování je pro nás vážně náročné. Většinou jezdíme tranzity, a kdo nestíhá společný sraz z práce, tak jede svým autem. My ze severu Moravy jezdíme asi nejvíc z celé extraligy, nejhorší cesty jsou asi do Plzně a do Mostu.

Ano, to je skoro pět hodin… Jak ten čas v autě trávíte?

To je různé. Někdo spí, někdo poslouchá hudbu, další si čte noviny. Spíš se soustředíme na zápas. Ale beru to tak, jak to je. Nemůžeme s tím nic dělat, prostě jestli chceme hrát extraligu, musíme toto podstoupit.

Jste rodák z Karviné, za kterou jste v extralize nastupoval ještě před třemi lety. Teď ale patříte Třinci. Proč?

Před třemi lety mě vedení Třince požádalo o výpomoc během play off I. ligy, které jsme vyhráli a postoupili do extraligy.

A tak už jste v Třinci zůstal…

Vedení Třince mě chtělo i na další sezonu, tak jsme se dohodli na podmínkách a já zůstal. Kolik za mě ale zaplatili Karviné, to opravdu nevím. To se musíte zeptat vedení. (usmívá se)

Jaké to je dnes nastupovat proti bývalým spoluhráčům? Nekoukají na vás jako na zrádce?

Já se na ten zápas vždycky těším, je to pro mě takové vypjaté utkání. Mám tam spoustu kamarádů a přátel. Navíc je to velké derby a chodí se vždycky koukat hodně lidí. Jinak každý na to má jiný pohled, tak nemůžu říct, jestli mě berou jako zrádce. Doufám, že ne! Určitě se jednou budu chtít vrátit tam, kde jsem začínal. (zvážní)

Mimochodem, zkusil vás už po úspěšném podzimu nějaký velkoklub oslovit s nabídkou pro play off?

Nikdo mě zatím neoslovil.

Z Karviné do Třince to máte slabou půlhodinku cesty. Jezdíte pravidelně na tréninky?

Ano, jezdím, máme tréninky dvakrát týdně, takže to není nijak náročné.

Na vaší postavě je vidět, že pravidelně cvičíte. Jak jste se k tomu dostal?

Odmala jsem hrál hokej. A dost často jsme tam měli do tréninků zařazenou posilovnu, abychom byli vždycky fyzicky připravení. Tak jsem u toho zůstal…

Chodíte zvedat železo do posilovny nebo jaké vyznáváte metody?

Samozřejmě chodím zvedat železo, ale snažím se cvičit i jinak.

Jak?

Jak už jsem řekl, máme tréninky dvakrát týdně a navíc na sobě dost pracuji individuálně. V pondělí chodím běhat a třikrát týdně si zajdu do posilovny.

Na Facebooku jsem si také všiml, že obdivujete bojovníka MMA Conora McGregora. Je to váš vzor?

Vzorem bych ho úplně nenazval, ale líbí se mi jeho styl zápasení. Nejvíc obdivuju, že se během dvou let vyšplhal ze dna na samotný vrchol MMA a nedávno vyhrál titul.

Také sdílíte fotky z bitky na hřišti (nebo na ledě). Máte k rozdávání ran blízko?

Líbí se mi bojové sporty.

A popral byste se i dnes jako hvězda svého týmu?

Nevím, podle toho, v jaké situaci na hřišti by to bylo. Jako nějaký velký rváč se nepovažuji. Spíš dávám ty góly. (směje se)

Svými góly jste se také prostřílel do širšího kádru reprezentace. Byl to váš sen, nebo spíš cíl?

Určitě to byl spíš cíl. Každý sportovec chce obléknout reprezentační dres. Já v nároďáku ještě nikdy nebyl, takže stát se jeho součástí pro mě bylo příjemné. Ale nervózní jsem nebyl, kemp v Plzni jsem si hodně užil a beru to jako další dobrou zkušenost.

Co vám říká mistrovství světa, které se příští rok uskuteční v Pardubicích?

Bude to jistě hodně sledované a samozřejmě bych byl rád jeho součástí. Pan Kadlec se mnou ale o tom nemluvil, jen jsme se pozdravili. Určitě rozhodne, jakou formu budu mít, celkově si myslím, že bude záležet na každém hráči, v jaké formě tou dobou bude. Já budu dělat vše pro to, abych se v Pardubicích nakonec ukázal jako hráč.

Uvědomujete si, že díky vítězství podzimního bodování patříte mezi několik nejlepších hokejbalistů v republice?

Ale ne, já se mezi ty nejlepší nezařazuji. Mám ještě na čem pracovat a jsem nohama pevně na zemi!

Jména jako Kruček, Langthaler, Hnízdil nebo Bílý, to už jsou stálice. Jste připravený tvrdě dřít a usadit se mezi smetánkou nastálo?

To ano! Budu na sobě pracovat a půjdu si za svým cílem. Věřím, že se mezi tato jména zařadím i já.

Co byste poradil malým žáčkům, kteří sní o tom, jak jednou budou zářit v extralize?

Určitě na sobě musejí hodně pracovat. Extraliga je rok od roku rychlejší a silovější. Takže by na sobě měli pracovat také individuálně ve svém volnu. Samotný hokejbalový trénink s týmem už nestačí.


NEPŘEHLÉDNUTELNÝ PLNOVOUS…

Dominika Barnošáka mezi hokejbalovými mantinely nepřehlédnete. Nejenže je útočník se čtrnáctkou na zádech neskutečně produktivní, on je výrazný i jinak. Tváře mu totiž zdobí pořádně huňatý plnovous. A tak jsme se nemohli nezeptat, proč se nechal zarůst? „Nechtělo se mi holit,“ dostane záchvat smíchu.

Ano, to je vskutku úsměvný důvod změny vizáže. Bez vousů totiž vypadal jako úplně jiný člověk. Ale to už je dávnověk… „Ani už si nepamatuji, kdy jsem se naposledy holil, vousy si pouze přistřihávám,“ přiznává hokejbalová kometa letošní sezony. A protože Dominikova přítelkyně se vzhledem „na Rumcajze“ nemá prý sebemenší problém, zásah žiletkou se nejspíš v nejbližší době očekávat nedá.

(Marek Brož)