Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Soupeři, třeste se!

Ne, v tomto článku se nedočtete pohádku o tom, jak má správně fungovat klub. Vždyť se aktuálně ani nevěnuje mládeži. Zato se však dozvíte, že když se dá dohromady parta nadšenců, lze hrát velmi dobrý hokejbal i ve druhé nejvyšší soutěži v republice. A za to si JUNGLE FEVER KLADNO zaslouží respekt.

Už jen historie kladenských Lvů, jak si Jungle Fever říkají, napovídá, že nejde o lecjaké kluky z plácku. Klub totiž funguje od roku 1994, což z něj dělá jeden z nejstarších ve městě, deset let hrál „region“ a čtyři roky „národku“, do níž se teď vrátil. „Od kšiltovek a naplněných tenisáků jsme se posunuli úplně jinam. V kategorii mužů se můžeme pochlubit mistrovskými tituly v 2. NHbL z let 2007 a 2016 a nejvýše jsme vystoupali v sezoně 2007-2008, kdy jsme si zahráli čtvrtfinále první ligy. Mezi velké okamžiky Jungle Fever řadíme i úspěchy našich odchovanců. Jan Příhoda s Janem Jirotkou se stali mistry světa, republikový šampion a reprezentant Martin Špaček je jednou z největších současných nadějí českého hokejbalu,“ shrnuje historii do pár vět předseda klubu Jaroslav Homola a dodává, že návratem do 1. národní ligy po pěti letech na jeho tým čeká pořádná výzva. A zároveň možnost oprášení třpytivé minulosti…

Dno? Nepřipouštět!

Ostatně nechybělo mnoho a Jungle Fever nemuseli už vůbec existovat anebo mohli hrát pro žízeň kladenskou ligu. Dva tři roky zpátky se v hokejbalových kuloárech hodně šuškalo o jejich pohřbu. Nakonec ale na úplné dno tým nedopadl. „V hokejbalu si taková slova vůbec připouštět nemůžete. Okamžiků, kdy se absolutně nic nedaří, si zažilo nespočet hráčů, trenérů či funkcionářů. Tenhle sport prostě musíte milovat a vytrvat. Vždy přijdou okamžiky, kdy se vám to vrátí. Tohle je kouzlo amatérského sportu. Stojí to za to,“ ukazuje pořádnou porci optimismu Homola. V milovaném klubu, za nějž dříve sám hrával, se mu podařil opravdový restart. „Ten jednoznačně nastal s příchodem hrajícího trenéra Tomáše Sikory v sezoně 2014-2015. Přinesl do klubu obrovskou energii a víru ve vítězství. Kádr se radikálně omladil a výsledkem bylo skvělé finále s Rakovníkem v loňské sezoně a letošní titul,“ posílá díky současnému kolegovi.

Sikora je stále jedním z trenérů, jimž se podařilo dokonale zmobilizovat síly a ze Lvů udělat postrach regionu. I to je však dílem mravenčí práce. „Realizační tým postupně rozšiřujeme. Začali jsme s Tomášem ve dvou, ale už na jaře jsme získali zkušeného a kvalitního trenéra Miroslava Zadáka, který nás zase posunuje o hodně dál. Naše představa je hlavní trenér a k němu tři asistenti. Pracujeme každý den. Skvělé je, že se teď zapojuje i mladá kostra týmu, co tu máme. Všichni chápou, že národka je úplně jiná káva,“ raduje se Jaroslav.

Lvi drží při sobě

Hráčská základna je nyní tvořena kmenovými hráči Jungle Fever, ale také těmi zapůjčenými z extraligového Alpiqu Kladno. Oba kluby úzce spolupracují a podle slov jejich zástupců velmi kvalitně. A hlavně oboustranně. „Dále lovíme v kladenských ligách, kde je hodně kvality. Ne každému se chce obětovat hokejbalu více času, ale ti, co přišli a přicházejí, se rychle stali oporami na ploše i v kabině,“ vypočítává týmový boss.

Spekulace, které se k nám dostaly, a sice že jde na úkor touhy po úspěchu stranou parta, zametá Jaroslav Homola rychle pod stůl. „Nedávno proběhla generační obměna a je pravda, že kádr se rychle změnil a mění. Kostra týmu ale zůstává a v hokejbalovém městě, jako je Kladno, není problém další borce získat pro společnou věc. Jestli jsou nějaké náznaky problémů, tak asi od lidí, co nám úspěch nepřejí či se tady nedokázali prosadit. Když jde do tuhého, tak Lvi vždy drží při sobě!“

Cílem Jungle Fever Kladno je podle vedení být znovu sportovní organizací, která bude své členy a příznivce bavit.

Mládež je prý téma…

Ale dost bylo chvalozpěvů. V organizaci Lvů je jedno velké prázdné místo, a to se týká mládeže. Tým sice hraje druhou nejvyšší soutěž v zemi, ale to je vše. A stará hokejbalová pravda říká, že kdo to myslí s tímto sportem opravdu vážně, musí se mládeži věnovat.

„Mládež je ale určitě i u nás velké téma,“ tvrdí Homola a doplňuje plány do budoucna, které by výše zmíněné vyvrátily: „Naše dorosty už v minulosti působily i v extralize. Ta tradice tu určitě je a mnoho kvalitních hráčů jsme v minulosti vychovali. Teď máme dlouhodobý plán a koncepci, kterou chceme naplnit. Jen to nebude hned. A bude to těžké, protože Kladno není nafukovací město a široké spektrum kvalitní mládeže už působí v barvách Alpiqu. Čeká nás nelehká práce, ale toho se nebojíme.“

Obavy není zjevně nutné mít ani o finance. Ty v zásadě podobně jako kdekoliv jinde pokrývají členské příspěvky v aktuální výši 4000 korun. „Jen start do vyšší ligy nás ovšem stál hodně přes 50 000, a to jsme museli sehnat. Naštěstí máme ale velmi schopného manažera, bez kterého by byla národka jen snem,“ libuje si Jaroslav, že nemusejí obracet každou korunu, řešit existenční problémy nebo dřít z kůže hráče. Ale pojďme zpět do „národky“. Do té už tým Jungle Fever hrající domácí zápasy na kladenském Městském stadionu vstoupil. Podle slov kouče Tomáše Sikory s pokorou: „Jsme nováček a chceme se v první lize udržet. Ze soupeřů máme zdravý respekt.“ Týmový předseda Homola k tomu dodává bojovný vzkaz pro protivníky z Čech i Moravy: „Nelítáme někde v oblacích, chceme stát pevně na zemi a prát se o každý bod. Do play off v nové sezoně postupuje pouze osm klubů z osmnácti a určitě se rozhoří velký boj právě o tyto pozice. I do této bitvy bychom rádi promluvili. Každopádně vás každý duel se Lvy bude bolet až do poslední vteřiny!“

Foto: archiv Jungle Fever

(luk)