Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Jeleni, laně, koloušci

Kdo by neznal jeleny? SK HOKEJBAL LETOHRAD je klub, který oficiálně funguje od začátku 90. let. Za tu dobu několikrát změnil název, až se vrátil k tomu původnímu s poznávacím doplňkem z říše zvířat. Ale to zdaleka není vše zajímavé, co se na východě Čech dělo nebo děje…

Oficiální prameny hovoří o letopočtu 1991 jako o roku založení hokejbalového klubu v Letohradě, ale to je jen údaj oficiální. Ve skutečnosti se tehdy ještě za tenisákem v tomto východočeském městě začali „honit“ ještě o tři roky dříve. „V příštím roce bychom tedy měli oslavit už třicátiny,“ říká mluvčí klubu Iva Janoušková.

Od zmíněných 90. let minulého století, kdy založili SK Hokejbal Letohrad, z něhož se však velmi rychle díky spolupráci s Tělovýchovnou jednotou stal TJ Spartak OEZ Letohrad, šlo vše tak nějak pozvolna v postranním zájmu až do sezony 2004-05. „To se zde začala hrát nejvyšší mužská soutěž - extraliga. V roce 2006 jsme opustili Spartak, stali se SK OEZ Testa Letohrad podle dvou tehdy největších sponzorů. Název jsme znovu měnili v roce 2013, kdy jsme se opět vrátili k prapůvodnímu SK Hokejbal Letohrad,“ doplňuje dáma, která má v oddílu pod palcem kromě správy internetových stránek taky fotografování a ještě trénuje týmy mikro- a minipřípravky.

Důležité persony

Mezi úspěchy, kterých letohradský klub za svou pestrou historii dosáhl, ční vítězství v Evropském poháru mužů 2005. O další pamětihodné výsledky už se starali mládežníci. Ve stejném roce vybojovali titul mistrů republiky starší žáci, o čtyři roky později totéž dokázali mladší dorostenci. V roce 2011 byla nejlepší v ČR přípravka jelenů a tentýž ročník úspěch zopakoval v roce 2013 už coby mladší žáci. Poslední úspěch je spojen s kategorií starších žáků, kteří titul mistrů republiky získali loni. „Za zmínku jistě stojí i fakt, že právě z Letohradu byl 26. listopadu 2006 vysílán historicky první přímý přenos z extraligy hokejbalu - živě na ČT4 Sport. Letohrad tehdy hostil Hradec Králové,“ vzpomíná na průlomovou událost Janoušková.

Vedle historických milníků se to v Letohradu hemžilo a hemží důležitými personami pro fungování hokejbalového klubu. „Jednoznačně největší osobností klubu je předseda Ivan Chmelíček, bez jehož finanční pomoci by nebyl areál takový, jaký je. Mezi osobnosti se ale jistě řadí i Petr Fiala, který byl u zrodu hokejbalu v Letohradu, a zapomenout nesmím ani na místopředsedu Vlastimila Janouška, který má perfektně zmáknutý chod klubu a je podepsaný pod každoročním bezproblémovým průběhem sezony a řešením dílčích úkolů,“ jmenuje mluvčí konkrétní osoby.

Ani z hlediska sportovního nelze některé postavy přehlédnout. Znatelnou stopu zanechala v Letohradu hokejbalová legenda Pavel Kormunda, řadu zápasů zde odehráli i dnešní televizní expert Roman Ondráček či veleúspěšný Svatopluk Kvaizar. „Nyní v extralize září Ondřej Lux, klub si váží i opory v brance Jana Šimary a dalších Vsetíňáků stejně jako realizačního týmu složeného z odchovanců klubu Filipa Červinky a asistenta reprezentačního trenéra Tomáše Frimla,“ posílá vzkaz současným hybatelům hokejbalového dění Janoušková. A poslední úlovek? Prý útočník Lukáš Lajčiak, jehož houževnatost, pokora a sportovní um nepřestanou nikdy místní překvapovat.

121 členů

Aktuálně má SK Hokejbal Letohrad 121 členů, z toho je 27 žen. Zajímavější jsou však čísla z hlediska mládeže. Ve věku do 15 let zde vychovávají 46 hráčů a hráček, ve věku do 18 let je pak číslo 62. Suma sumárum jde o klub s jednou z největších základen v republice.

„Mládežnická základna je u nás poměrně pestrá, zvládáme všechny kategorie od mikropřípravky do mladšího dorostu a doufáme, že tu brzy zase bude i ten starší,“ říká s nadějí v hlase dobrá duše letohradského klubu. Dohromady se všichni snaží o jediné - aby se hokejbalem bavili. „Samozřejmě to tak ale vždy nemusí vypadat,“ směje se Janoušková. „Celkově se snažíme, aby fungovalo propojení jednotlivých kategorií. Ti talentovaní mají šanci se podívat do vyšší kategorie, nicméně pořád musíme mít na mysli, že hokejbal je amatérský sport, nikdo z nás se jím neživí, a proto ta zmíněná pohoda musí na hřišti i mimo něj fungovat.“

Kde se vzal jelen?

Asi jste už zaznamenali, že se od jisté doby letohradským hokejbalistům říká jeleni. Ostatně i v titulku tohoto článku je tento výraz použit. Kdy ovšem místní přijali tuto identitu? „Název jeleni začal ve svých článcích prvně používat dlouholetý hráč, nyní však už jen trenér Filip Červinka, a to od roku 2013, kdy se měnily dresy a právě jelen je nyní jejich motivem. Jelen je však s Letohradem spjat už dlouhou dobu, je ve znaku města a ten je zase ve znaku klubu,“ vysvětluje Iva Janoušková.

Necelé čtyři roky je dostatečná doba na to, aby se členové týmu s lesním tvorem ztotožnili a přijali ho za svého. „Nemůžu mluvit za všechny, ale už to tak vypadá. A mezi jeleny nechybějí ani laně, a když hrají děti, tak nám po hřišti běhají malí koloušci…“

Jeleni (anebo aspoň vyslanci s ním na prsou) hrají prim samozřejmě i na doplňkových akcích, kterých se klub účastní nebo sám pořádá. S ukázkami hokejbalu se tak můžete setkat na tradiční červnové akci LetoHrátky či zářijovém Běháme pro…, což je obdoba Běhu Terryho Foxe. „Prezentujeme se i mezi školami a školkami, pořádáme turnaje, spolupracujeme při zápisech, a pokud mají školy zájem, tak se nebráníme zapojit ani do jejich akcí. Za zmínku také stojí Hokejbal proti drogám, z čehož už se ale stala spíš prezentační akce než náborová, protože doby, kdy až tak nešlo (hlavně učitelům) o výsledky, jsou dávno pryč… Samozřejmě se prezentujeme pomocí webu a Facebooku,“ dodává sympatická mluvčí.

Mezi základní cíle SK Hokejbal Letohrad nyní patří další rozšiřování hráčské základny v oblasti mládeže a naplňování bodů plynoucích z příslušnosti k Hokejbalovým centrům mládeže (HCM). „A také doufáme, že se dál bude dařit našim extraligovým hokejbalistům. Gró všeho, i když se to nezdá, jsou ale pochopitelně finance. V letošním roce se ukáže, zda se budeme moci dále spolehnout na podporu největšího mecenáše. Pokud ne, budeme se podle toho muset rychle zařídit…“


ÚSMĚVNÉ HISTORKY ZE STADIONU

Když loni v létě v Letohradu pokládali nový povrch, odmítali jakákoliv slova o plastu. Důvod je jednoduchý - umístění hřiště v těsné blízkosti lesa a zdejší klimatické podmínky. I tak je ale historie stadionu poutavá.

Kdysi totiž na jeho dnešním místě stávaly tenisové kurty. Když osiřely, přišli tehdejší funkcionáři za předsedou Spartaku se žádostí o tyto prostory. „Dušovali se tehdy, že se na hřišti nic nezmění… A do týdne byly vykopány díry na sloupky pro mantinely,“ směje se mluvčí SK Hokejbal Letohrad Iva Janoušková.

V roce 2003 se hřiště dočkalo velké rekonstrukce – nového asfaltu a rozšíření mantinelů na extraligové požadavky. „Roku 2006 jsme začali využívat novou budovu, o dva roky později pak byly dokončeny tribuna a střídačky.“

V minulém roce přišla poslední a již zmíněná změna. Areál prošel velkou rekonstrukcí. Byl položen nový asfaltový povrch a ukotveny nové mantinely. „Pak jsme se při kontrole dozvěděli, že náš areál patří mezi dva nejhezčí a nejmodernější v republice. To nás samozřejmě potěšilo,“ pyšní se v Letohradu.

Foto: archiv klubu

(luk)