Hlášení

EU e-Privacy Directive

This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

View e-Privacy Directive Documents

You have declined cookies. This decision can be reversed.

Mašina na úspěchy!

Tak a je to tady. Až ve třináctém čísle časopisu Magazín hokejbal přinášíme článek o nejúspěšnějším českém klubu HBC ALPIQ KLADNO. Minimálně v posledních letech… Úřadující šampioni extraligy mužů, staršího dorostu a minipřípravky vděčí za své úspěchy propracované koncepční práci. Zjistěte spolu s námi, jak zvučný klub funguje.

„Kladno, to je to město, Kladno, to je ten hit.“ Populární píseň kapely YoYo Band nebyla sice mířená na zdejší hokejbalový klub, ale sedí perfektně. Borci z Alpiqu jsou totiž skutečný hit současnosti. Ale pojďme pěkně postupně a vraťme se tam, kde to všechno začalo…

Hokejbalový klub vznikl v roce 1990, kdy parta mladých kluků založila tým HBC Rangers Kladno. „Zakladateli byli Petr Frýda, Jaroslav Procházka a Pavel Klečka. Přihlásili tým do kladenské ligy, která se tehdy hrála na asfaltovém plácku mezi paneláky, bez mantinelů a s napuštěným tenisákem,“ vytahuje úsměvnou historii bývalý předseda Alpiqu Lukáš Kubica.

Není potřeba dodávat, že tak jde o jeden z nejtradičnějších klubů na hokejbalové mapě České republiky. Letošní play off extraligy je například pro mužské áčko podle statistiků ČMSHb již osmnácté. Stejnou bilancí se může pochlubit už jen Plzeň a Ústí nad Labem.

Z nejnižší soutěže na samotný vrchol extraligy ale vedla postupná cesta. „Klub několikrát změnil název a prošel všemi soutěžemi: 1990 až 1992 Kladenská liga, 1992 až 1995 Okresní liga, 1995 až 2000 Česká národní liga. Hlavní změna přišla v roce 2000, kdy klub převzal extraligovou licenci od Hvězdy Švermov a došlo k přejmenování na HBC ECKG Kladno,“ uzavírá své vzpomínky pan Kubica. „Dalším klíčovým datem se stal rok 2005, kdy na post předsedy klubu nastoupil právě Lukáš Kubica,“ zapojuje se do diskuse jeho nástupce Tomáš Rejthar.

Šampion ve vedení

Není bez zajímavosti, že i po šestadvaceti letech se v klubu najdou členové, kteří pamatují úplné začátky. Patří sem jeden ze zakladatelů a bývalý brankář a trenér mladšího dorostu Jaroslav Procházka a dále jedni z prvních hráčů a dnes trenéři mládeže Jiří Vela a Marek Skřivan. V roce 1990 bylo současnému předsedovi Rejtharovi teprve devět let, a tak se v Alpiqu logicky objevil později. V novém tisíciletí byl však jedním ze strůjců úspěchů klubu. Stal se dvojnásobným mistrem světa, získal tři domácí tituly a úspěchy má i v podnikání. Proto byl loni na podzim na post nového předsedy jasným kandidátem číslo jedna.

„Klub řídí trojčlenný výkonný výbor, na který dohlíží trojčlenná kontrolní komise. Funkce máme rozdělené, takže každý z vedení má blíže k určité oblasti. Důležitější kroky pak řeší celé vedení dohromady,“ popisuje bývalý vynikající obránce, kterého oslovil právě Kubica.

V novém výboru spolupracuje s Milanem Maršnerem a Janem Jirotkou a vedoucí trojice má jasně vytyčený cíl. „A to i nadále pokračovat ve výchově mládeže a patřit mezi nejlepší hokejbalové kluby v České republice,“ říká napřímo. Ale dost bylo bafuňařiny, pojďme se podívat na sportovní složku, kterou má Kladno vskutku excelentní.

Návaznost kategorií

Když se řekne Kladno, ježí se chlupy soupeřům ve všech věkových kategoriích. Buďme konkrétní. Letos se nejméně dařilo starším žákům, kteří byli v době vzniku článku pátí, ostatní mládežnické celky se v základní části své ligy vešly na medailové pozice. Áčko postupovalo do play off trochu nezvykle až ze čtvrtého místa. Ale pozor, zajíci se počítají po honu…

Na Kladně jako jedni z prvních pochopili, že mládež a muže od sebe nelze oddělovat. „A-mužstvo nemůže fungovat bez skvělé mládeže. Zároveň A-mužstvo je motivací pro mladé hráče, proto se nezaměřujeme na jednu věc, ale snažíme se klub vést jako jeden celek,“ přiznává nový lodivod. O hráče se stará celkem šestnáct licencovaných trenérů, což je pro amatérský sport obdivuhodné číslo. A k tomu další činné osoby coby vedoucí mužstev. Ti všichni vyvíjejí činnost dle propracované koncepční práce. „Na koncepci hry spolupracuje šéftrenér mládeže Milan Maršner a trenér A-mužstva Drahomír Kadlec.“ Právě díky tomu se přechod mezi jednotlivými kategoriemi na Kladně zdá jednodušší než u jiných klubů.

Odpověď na recept k četným úspěchům se tak znovu vrací ke klubovému systému. „Pevně věříme, že je to právě koncepční práce v rámci celého klubu tak, aby jednotlivé věkové kategorie měly na sebe návaznost. Špičkou ledovce je pak A-tým, u kterého se sešli dva výborní trenéři Kadlec a Maršner,“ říká pyšně Rejthar.

„Také si myslíme, že se nám daří stavět áčko na odchovancích. Šedesát až sedmdesát procent hráčů je z Kladna. Někteří prošli naší mládeží, jiní si u nás svoji šanci vybojovali z dalších kladenských klubů. Ti, kteří nepocházejí z města, se do Kladna a okolí nebo do Prahy přestěhovali. Snažíme se tým budovat koncepčně. Přivádíme mladé hráče, ve kterých vidíme potenciál. Postupně je zabudováváme do mužstva. Většina z nich pak u nás zůstává celou nebo většinu kariéry.“

Tady není potřeba nic moc dodávat. Kladenský Alpiq zkrátka ví, co dělá, a medaile a poháry jsou toho důkazem a sladkou odměnou.


Exhibice bez Jágra…

Kladno, to je bašta hokeje a líheň mnoha reprezentantů a mistrů světa. Stejnou větu můžeme použít i pro náš sport, stačí vyměnit hokej za hokejbal. Oba kluby navíc mají své sportovní stánky jen pár kroků od sebe, a tak se nabízí vzájemná spolupráce. „Hokejový klub nám vždy vyšel vstříc, když jsme o to požádali,“ přiznává spokojeně předseda Rejthar. Tak třeba aktuálně hokejbalisté hrají na malé ploše zimáku a prý je ve hře i přesun do velké haly. „Také jsme sehráli již dva exhibiční zápasy s hokejovým A-mužstvem,“ doplňuje. Škoda, že se na těchto zápasech neobjevil nejslavnější Kladeňák Jaromír Jágr. To by byla pro hokejbal reklama! „Myslím si, že Jaromír je tak velký profesionál, že nebude riskovat možné zranění.“ A vzhledem k tomu, že Džegr podle svých slov plánuje hrát do padesáti, v nejbližších letech ho nejspíš k hokejbalu nikdo neukecá…


Peníze? Bez komentáře

Pokaždé, když jsme zjišťovali, jak fungují přední hokejbalové kluby, došlo také na finanční stránku. A tak už víte, že třeba rozpočet pražského Kova je asi milion korun, v Plzni hospodaří s částkou přibližně 1,4 milionu korun a pardubické Autosklo přiznalo sedmimístný rozpočet, ale už ne, zda je to milion nebo pět. Z Kladna však nedostanete sumu žádnou. „Bez komentáře,“ zůstaly otázky na rozpočet, výši příspěvků i tok financí do klubu. A tak jediné, co Tomáš Rejthar, který má mimo jiné na starost shánění sponzorů, přiznal, bylo, že hráči jsou na Kladně plnohodnotní amatéři. „Hráči si platí členské příspěvky, na oplátku klub hráčům přispívá vybavením,“ prozradil. Vše ostatní ohledně financí, zůstává za zavřenými dveřmi.


HALA V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI?

Hokejbalový areál u kladenského zimního stadionu patří k nejkrásnějším v republice. Protože už ale něco pamatuje, řeší se aktuálně jeho rekonstrukce. A v úvahu připadá i zastřešení.

Kladno u ZS. Tak tenhle pojem se objevuje v rozpisech hokejbalových soutěží již dlouhých třináct let. Zdejší hokejbalový areál také pamatuje sedm mistrovských oslav (5x Alpiq, 2x Habešovna)!

Krytá tribuna pro několik stovek diváků je chloubou tohoto hřiště, ale na mantinelech a asfaltovém povrchu už se zub času nepěkně podepsal. Samo vedení kladenského velkoklubu si navíc stěžuje na malé množství šaten pro mládež. Vše ale může být brzy jinak.

„Momentálně jsme v jednání s městem o možné rekonstrukci stadionu, kde se jedná o komplexním řešení arény,“ prozrazuje předseda Tomáš Rejthar. Pokud jednání dopadnou, změnilo by se zřejmě všechno od mantinelů po vybudování haly!

V jakém časovém horizontu by tato radostná událost pro celý český hokejbal mohla nastat? „Začali jsme jednat a doufám, že pokud to vyjde, tak v období dvou let.“ Do té doby ale jiná vylepšení nejsou na pořadu dne. Alpiq má areál v pronájmu od města za částku, která je opět součástí interní politiky klubu. A éterem koluje informace, že plast ven nikdy nepoloží. „Ano, je to pravda. Myslíme si, že plastový povrch patří do hokejbalových hal nebo alespoň pod zastřešenou arénu. Plast klouže při vlhkém počasí, a že šetří zdraví hráčům, platí za předpokladu suchého povrchu. Pokud je vlhko, tak to zdraví hráčů spíše škodí. A nemyslíme si, že množství akcí na mokru je zanedbatelné, vzhledem k tomu, že sezona se hraje převážně na jaře a na podzim,“ prozrazuje postoj svého klubu předseda. Tak věřme, že jednání na radnici dopadnou úspěšně. Zrovna Kladno by si halu opravdu zasloužilo!

Foto: Tomáš Kostečka

(Marek Brož)